*Ďáblice (obecně o čtvrti)

Ďáblice jsou celé na území městského obvodu Praha 8. Zároveň jsou jednou z těch pražských čtvrtí, kde panují největší rozpory mezi tím, co Ďáblice skutečně jsou a co se obecně nesprávně myslí, že jsou. To všechno navíc ještě zamotává spletitá historie, kdy se hranice Ďáblic neustále měnily. Dříve totiž byly Ďáblice mnohem větší a zahrnovaly i velkou část dnešních Kobylis a část Střížkova. Právě proto je velice matoucí i pojem Staré Ďáblice, pod kterým mnozí  rozumějí paradoxně celé dnešní Ďáblice, v nichž se ale například jedna část nazývá Nové Ďáblice. To vše vzniklo tím, že na katastru Kobylis vzniklo "sídliště Ďáblice", které s Ďáblicemi nemá nic společného, a tak se někteří obyvatelé domnívají, že vše co je mimo sídliště Ďáblice, jsou staré Ďáblice, což je ovšem hodně komické, protože právě třeba nedávno postavené Nové Ďáblice jsou mnohem novější než sídliště, s kterými je snaha je srovnávat. A aby toho nebylo málo, tak třeba konečná tramvaje s názvem Sídliště Ďáblice, ale i Ďáblický hřbitov jsou na Střížkově. Prostě Ďáblice ve všem  odpovídají svému názvu a to i v němčině , kde se nazývají Teufelstadt - Ďáblovo Město, což je ještě prapodivnější, protože městem nikdy nebyly. 

Proč to všechno, nám může částečně osvětlit (nebo možná ještě více zamotat) historie. Ďáblice byly původně malinkou starobylou vsí připomínanou už v roce 1253, kdy je vlastnil řád křižovníků s červenou hvězdou. Vesnička se zámkem a velkým dvorem ležela poněkud stranou od hlavní mělnické silnice. Až v 19. století  při dalším rozvoji vsi, došlo i k výstavbě lemující výpadovku do severních Čech, což bylo obzvlášť výhodné místo, třeba pro vznik hostinců. Velký rozvoj Ďáblic začíná za první republiky, kdy zde vzniká obrovské množství rodinných domků. A v té době se objevuje hned několik Nových Ďáblic - jednak je to rozlehlá čtvrť rodinných domů pod vrchem Ládví. A potom, což je ještě zajímavější, další čtvrť rodinných domků mezi Klapkovou a Veltěžskou ulicí. Ta vlastně stavebně splývala se zástavbou Kobylis, které již tehdy patřily k Praze. Tato osada se nazývala "Pod Ládvím - též Nové Ďáblice" a některé její domky shlížely přímo na hlavní městskou třídu s tratí pouliční dráhy. Dnes už si ani neumíme představit, že tato oblast bývala rovněž Ďáblice. Katastr Ďáblic byl tehdy mnohem rozsáhlejší než dnes, kromě osady Pod Ládvím zabíral celou severní část dnešního sídliště Ďáblice. Samozřejmě Ďáblický hřbitov (ten byl jako jeden z budoucích ústředních pražských hřbitovů postaven za hranicemi Prahy), dále Ďáblický háj a celou kolonii malých činžáčků a rodinných domků naproti hřbitovu, zvanou Seidlova kolonie. Situace se změnila při reorganizaci územní správy v letech 1951 a  1960, kdy byla celá jižní část Ďáblického katastru odtržena a připojena k Praze a později převedena do katastru Kobylis a Střížkova. Vlastní Ďáblice byly připojeny k Praze až v roce 1968. Následně byla převážná většina Ďáblického háje vrácena do katastru Ďáblic.

Na rozloze 7,36 km čtverečních tu žije přes 3.500 obyvatel a jejich počet stále stoupá

1253     První písemná zmínka

1951     Připojení části katastru Ďáblic k Praze - Osady Pod Ládvím (Nových Ďáblic) a Seidlovy                      kolonie a jejich překatastrování do Kobylis

1960     Připojení Ďáblického háje k Praze a jeho překatastrování do Kobylis, později vrácen velkou                většinou do katastru Ďáblic (už v rámci Prahy)

1968     Ďáblice jsou připojeny k Praze z okresu Praha - východ