*Staré Ďáblice

Náhledový obrázek

Historické jádro Ďáblic patří  mezi pražskými vesnicemi k nejcennějším. Proto také bylo v roce 1991 zařazeno mezi vesnické památkové zóny. Lesnatý Ďáblický háj s nejvyšším bodem Ládví odděluje ves od souvislé zástavby. Vesnice leží na  mírně se svažujícím severním úbočí Ládví a na rozdíl od mnoha jiných pražských vsí, které už pohltila rozšiřující se zástavba, si Ďáblice dokázaly až dodnes zachovat svůj samostatný charakter. I přesto, že se nacházejí nedaleko od stanice metra Ládví. Bydlení v příjemné vsi pod lesem proto spojuje výhody města a vesnice.

Zajímavostí je, že Ďáblice nejsou odvodňovány do Vltavy, jako drtivá většina území Prahy, ale díky Mratínskému potoku patří už do povodí Labe. Ďáblice nemají, jak by se na první pohled mohlo zdát, nic společného s něčím pekelným, nýbrž se původně jemnovaly Davlice, což vzniklo odvozením z vlastního jména Davel.

Ulice U Parkánu je obklopena historickými usedlostmi

Lokalita byla příhodná pro osídlení už v pravěku, což dokládají i nálezy z doby bronzové. Vlastní ves je středověkého původu a nejstarší písemná zpráva o ní pochází z roku 1253, kdy získává Ďáblice darem od Václava I. řád křižovníků s červenou hvězdou. Křižovníci si tu postavili i dvůr, zmiňovaný v roce 1438. Ve středověku u dvora bývala tvrz, později ji nahradil zámeček (špitál). S tímto řádem jsou spojeny skoro celé další dějiny Ďáblic stejně jako blízké Březiněvsi až do současnosti, kdy obě čtvrtě řeší nečekané problémy spojené s restitucemi. 

Úzkou spojitost dějin Ďáblic s Křižovníky vyjadřuje i znak obce, v pravém poli je odkaz na křižovnický znak, v levém znak Prahy znázorňující příslušnost obce k hlavnímu městu.

Po třicetileté válce tu sice zůstalo jen šest obydlených stavení a pět opuštěných, ale Ďáblice měly štěstí. Při dalším rozvoji jim pomohlo jejich umístění u hlavní silnice na Mělník (náves se nacházela v blízkosti vlevo od  ní). Obec se tak  začíná rychle rozrůstat už od 18. století, kdy vznikají chalupnické usedlosti v dnešní ulici Na Štamberku. O sto let později se zástavba směrem od návsi rozšiřuje i podél hlavní silnice. Bohatství vesnice ležící na okraji úrodné polabské nížiny dokládají usedlosti z 19. století. Obytné domy usedlostí jsou většinou patrové, v jádru klasicistní s eklektickými fasádami. Bohužel autentický vzhled mnoha usedlostí byl porušen nevhodnými novodobými "modernizacemi".

Vánoční atmosféra na návsi

Naši procházku historickými Ďáblicemi začneme na stejnojmenné zastávce autobusu č. 103. Pro lepší orientaci nám může pomoci mapka

Hned za rohem v ulici U Parkánu vidíme nepřehlédnutelnou dominantou vsi - zámek, což býval špitál s kaplí, do něhož byly umisťováni nemocní v době epidemií. 



Červená hvězda ve znaku řádu křižovníků s červenou hvězdou byla totiž mimo jiné i symbolem zdravotních a sanitárních služeb.  



V ďáblickém zámku bydleli v 18. století kněží z řádu křižovníků, kteří jakožto správci statku vykonávali zároveň i duchovní správu v Ďáblicích a v Hloubětíně, který rovněž patřil tomuto řádu.

Průjezd do nádvoří zámku je situován do severního křídla směrem do dvora



Současnou podobu ve stylu vrcholného baroka získal zámeček v roce 1755, tj. 24 let po zničujícím požáru. Mansardové střeše dominuje věžička. Na středovém rizalitu, kde jsou nyní jen prázdné podstavce, má být správně umístěna uprostřed na nejvyšším místě socha svatého Václava a po stranách sochy andělů. Nyní jsou zřejmě restaurovány.

V rizalitu hlavního průčelí zámku je zabudována kaple Nejsvětější Trojice, která prostupuje až na zámecké nádvoří

Křídlo směrem do dvora by zasluhovalo opravu

Směrem na náves směřují hospodářská křídla zámku následovaná dlouhou ohradní zdí bývalé zahrady...

... za niž se ukrývá rybníček

K zámku patří i mimořádně rozlehlý hospodářský dvůr, který se řadí k největším v českých zemích, se 145 metry dlouhou řadou pěti stodol ze začátku 19. století

 Na východní straně dvůr uzavírají barokní chlévy se sýpkou v patře

Kontrast cihlových lizén a okenních šambrán se šedým kamenným zdivem

Obcházíme rozlehlý areál zámku a podél jeho jižního hospodářského křídla dvora se dostaneme na náves, která je středem památkové zóny. Na jižní a východní straně je obklopena velkými usedlostmi, v jádru klasicistními s eklekticky upravenými fasádami.

Náves s pomníkem padlým z první světové války

Dům s adresou U Parkánu č. 7 je ve skutečnosti na návsi a vyznačuje se valbovou střechou a fasádou s jednoduchým dekorem

Rovněž tak i sousední obytný dům č. 5 , který je součástí velkého statku, má valbovou střechu. Dekor bohužel opadal, zato si můžeme všimnout původního kamenného zdiva

Klasicistní usedlost č. 9 s hospodářskou budovou v pozadí 

Ďáblice rychle rostly, takže už v roce 1921 si potřeby dětí školou povinných vynucují vznik dvoupatrové školy U Parkánu č. 11 ve stylu art deco, která se stává novou dominantou obce.

Pokračujeme ulicí U Parkánu a na pravé straně u hasičské zbrojnice můžeme vidět zajímavou kombinaci slepé barokní brány a hasičského auta Tatra

Eklektické stodoly a monumentální chlévy můžeme vidět i u následující usedlosti č. 8

Rozlehlý dvůr lichoběžníkového půdorysu a půlpatrem v ulici U Parkánu č. 13 se zachoval v originální klasicistní podobě

Za usedlostí mění ulice název na Na Štamberku, po chvilce zatočíme doprava na malou zelenou náves a vydáme se na konec slepé uličky, kde se za segmentově zaklenutou branou skrývá patrový dům č. 6. Až donedávna se vyznačoval zachovaným klasicistním vzhledem, v době focení byl v rekonstrukci, tak uvidíme, co se z něj vyloupne.

Stylová garáž patří k č. 10

Na protější straně malé zelené návsi nelze přehlédnout unikát - usedlost č. 12 s polovalbovou střechou zůstala v originální klasicistní podobě ze začátku 19. století. Otec současného majitele dům velmi pietně zrekonstruoval, včetně použití původních materiálů. Svým vzhledem připomíná až tvrz, kterou samozřejmě není.

Vnitřní strana usedlosti směrem do dvora s dřevěnou pavláčkou s vyřezávaným zábradlím

Krásně rekonstruované hospodářské budovy ve dvoře usedlosti

Segmentově zaklenutá barokní brána se zasklenou soškou Madony s Ježíškem

Celkový pohled na usedlost č. 8 z ulice Na Štamberku

Na rozdíl od mohutných rozlehlých statků kolem návsi začaly koncem 18. století vznikat na jihozápadním konci vsi v dnešní Šenovské ulici menší chalupnické usedlosti.

Již zmodernizovaná usedlost č. 2

Originálně zachovaná usedlost č.6

Vrátíme se do Kokořínské ulice a dále zabočíme vlevo do ulice Kučerové a vpravo do ulice Na Terase, kde je v č. 12 vykouzlen z bývalé stodoly krásný stejnojmenný penzion.

Detail penzionu

Z ulice Na Terase zabočíme vlevo do Konětopské ulice, kde nás překvapí dlouhá řada historicky cenných eklektických stodol se slepými segmentovými arkádami (část usedlosti č. 5)

Na konci Konětopské ulice dorazíme na starobylou mělnickou silnici (Ďáblická ulice). Najdeme tu směrem nahoru vpravo pozdně klasicistní domy a patrové eklektické činžovní domy městského typu, a směrem dolů vlevo zadní trakty velkých návesních statků.

Jak dopadnou hopodářské budovy patřící k usedlosti U Parkánu č. 5? Už několik let vypadají takto...

Unikátní sýpka patřící k usedlosti v ulici U Parkánu č. 3

 Cenné eklektické stodoly (část usedlosti U Parkánu 3) se slepými segmentovými arkádami a ozdobnými větracími průduchy, které se zachovaly v původním stavu

Na konci stodoly je opět naše stará známá zastávka autobusu č. 103, odkud se během několika minut dostaneme zpět na Ládví.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

jen do galerie